Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
  • 16.7.2019
  • 56 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 14.7.2019
  • 37 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 15.7.2019
  • 51 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 17.7.2019
  • 99 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 18.7.2019
  • 48 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 19.7.2019
  • 35 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 20.7.2019
  • 50 zobrazení
  • 1
  • 00
  • 21.7.2019
  • 42 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 22.7.2019
  • 41 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 23.7.2019
  • 45 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 24.7.2019
  • 251 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 25.7.2019
  • 33 zobrazení
  • 1
  • 00
  • 26.7.2019
  • 66 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 27.7.2019
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Střelba jako sport podle jednotných mezinárodních pravidel se vyvinula z užitkové (bojové a lovecké) střelby. První zprávu o střeleckých závodech z palných zbraní máme ze Švýcarska z roku 1471. Pravidla se stanovovala před soutěží. Většinou se jednalo o malý počet ran (zpravidla nepřesahoval 12 výstřelů). Na konci 15. a začátkem 16. století se střílelo puškami s hladkou hlavní do terčů o průměru 70 až 100 cm na vzdálenost 230 a 300 kroků. Do 18. století místem střelby ve velkých městech byla obvykle část hradeb – parkán. Na venkově byla střelbě určena nejčastěji louka pod nějakým svahem, který tvořil bezpečnostní clonu proti střelám. Nákladně zbudované stálé střelnice s krytým střelištěm, zbrojnicí, společenskou místností a dalšími prostorami se objevují až v 18. století.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 97 zobrazení
  • 0
  • 00
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je středně velký druh dravce z čeledi jestřábovitých (Accipitridae). Jestřáb lesní má holarktický typ rozšíření v lesním pásmu severní polokoule. Je převážně stálý nebo potulný, pouze nejsevernější populace jsou zčásti tažné. V průběhu 19. a 20. století došlo v Evropě k výraznému poklesu stavů, zapříčiněnému hlavně intenzivním pronásledováním a od 50. let 20. století také používáním pesticidů. V posledních desetiletích evropská populace mírně narůstá, v roce 2004 v Evropě hnízdilo více než 160 000 párů.Žije skrytě v lesích, hlavně ve vzrostlých jehličnatých porostech, za potravou občas zaletuje i do otevřené krajiny.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2018
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Liška obecná (Vulpes vulpes) je nejrozšířenější divoce žijící zástupce šelem. Oblast jejího přirozeného výskytu zahrnuje Eurasii, Severní Ameriku a severní Afriku. Jako extrémně nebezpečný invazní druh je vedena v Austrálii, kam byla zavlečena v 19. století, a na ostrově Vancouver.

Liška je nejrozšířenější středně velká šelma České republiky a vlastně i celé severní polokoule. Je lovena pro kožešinu, případně jako sport (obzvláště ve Velké Británii a jí kulturně ovlivněných zemích), na kožešinu se i chová.

Liška je oblíbenou postavou různých bajek a bájí, kde často vystupuje v roli chytrých a lstivých vítězících nad hloupějšími siláky. Ve zvířecí symbolice evropských národů ztělesňuje lstivost a vychytralost, jedná se ale o antropomorfismus (polidšťování).
více  Zavřít popis alba 
  • červenec až listopad 2018
  • 70 zobrazení
  • 0
  • 00
Raz dva...
Raz dva...
Raz dva...

Zhluboka dýchat
zhluboka dýchat
vypnout prsa břicho zastrčit
Zhluboka dýchat
zhluboka dýchat
raz dva tři

Vykročit rázně
vykročit rázně
levou pravou paže připažit
Vykročit rázně
vykročit rázně
raz dva tři

Hodné dítko časně vstává
lenosti se nepoddává
ranní ptáče dál doskáče
bez práce nejsou koláče
hodné dítko časně vstává
lenosti se nepoddá
k tomu předpoklady dává
moje nová metoda

Ráno tělo do pohybu dáme
aby se nám rozproudila krev
Když jsme v tom tak hned si zazpíváme
svět je přece ušlechtilý zjev

Ve všem hledej zálibu
holduj tanci pohybu
rytmicky -la la la
srdce pracovat má
Kdo se sportem rozjaří
mívá růže ve tváři
holduje -la la la
rukama nohama

Láska srdce móoří
organismus hóoří
láska ničí tělo
jež by sílit mělo

A proto:
nejlépe se rozjaří
kdo na jaře veslaří
rybaří -na na na
a v září bruslaří
v prosinci lyžaří
v červenci táboří
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2018
  • 77 zobrazení
  • 0
  • 00
Album diváka provede vývojem tohoto pozoruhodného fenoménu země, jež má k moři víc než daleko.
Kdy a proč napadlo naše mořeplavce obeplout rybník? Jak se dá v našich podmínkách postavit loď? Co vše během plaveb zdolali a do jakých úskalí a nebezpečí se dostali? Co jim plavba dala a co mořeplavcům naopak vzala? Kudy vede nejkratší cesta ze srdce tábora na moře? Odpověď na tyto a množství dalších otázek naleznete v tomto albu, která zahrnuje i přehledné dějiny mořeplavby, množství faktografických údajů o technických parametrech konkrétních lodí a informací nezbytných ke znalosti mořeplavby.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.7.2018
  • 118 zobrazení
  • 0
  • 00
Pohádka (někdy též báchorka) je obvykle krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené bytosti, jako například (skřítci, víly nebo draci). Pod Machovou se sešli líní vodníci s princeznou ze mlejna, fotbalistou Lavim, bezhlavým rytířem, čarodějnicemi a šamany, Olafem, vílami a další pohádkovou havětí...
více  Zavřít popis alba 
  • červenec až listopad 2018
  • 66 zobrazení
  • 0
  • 00
Slovem bavič označujeme zábavného člověka. Jedná se o takového člověka, který má přirozený dar bavit ostatní lidi i v situacích, které vlastně příliš popřípadě vůbec zábavné nejsou.

V uměleckém prostředí se zpravidla jedná o herce nebo o moderátora, který umí svým přirozeným osobním šarmem (svým charismatem), citem pro situaci – někdy také svojí pěknou jevištní řečí – svojí přirozenou komikou, vtipností a neformálním klaunstvím ozvláštnit a vylepšit mnoho běžných životních a společenských situací. Takoví umělci pak bývají přirozeně velmi populární a oblíbení u publika. Z těchto důvodů jsou často vyhledávání filmovými a televizními tvůrci především z oblasti audiovizuální zábavy.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.7.2018
  • 51 zobrazení
  • 0
  • 00
V čís. 6. roč. II. »Naší Řeči« na str. 187 přinesli jsme výklad o slově »hřiště«. K věci té dostalo se nám dvou dalších příspěvků, jež tuto milerádi uveřejňujeme.

1. Dovoluji si oznámiti, že slova »hříště« dosud se užívá v původním staročeském významu v obcích: Poleni na Klatovsku a Poděvusích na Horšovotýnsku.

V městečku Poleni říkají tak místu, jež se jinak zove náves nebo náměstí. Užívá se ho pak ve tvaru »hříšt« a jest ženského rodu; skloňuje se: ta hříšt, u hříště, k hříšti, na hříšt, v hříšti, hříští.

V Poděvusích pak, jak jsem zjistil z katastrálních výkazů, jedna louka má jméno »řiště«, jež jistě vzniklo ze slova »hřiště«.

Dr. Hostaš, konservátor a ředitel musea král. města Klatov

2. Moje maminka byla od Litovle a tam se říkalo »hřisko« místu, kde se hrávalo v kuželky, tedy kuželně. Tam také se zvalo: Přendite k nám na hratvo, t. j. na besedu. Snad Vás budou obě slova, »hřisko« a »hratva«, zajímati.

Josef Klvaňa, ředitel c. k. reál. gymnasia v Kyjově
více  Zavřít popis alba 
  • 26.7.2018
  • 63 zobrazení
  • 0
  • 00
Kamarád Standa Tóth tady kdysi zpíval svoji slavnou píseň: "Ej zastesklo se mi po lístečkách z rovin, po muzice z dřeva do vína
zakletý. Po voděnce s věnci pletenými z travin, po písničce z polí krásný a staletý..."
více  Zavřít popis alba 
  • 25.7.2018
  • 42 zobrazení
  • 0
  • 00
Ne, nenatrháš z nebe hvězd.
A přece věř, že natrháš.
V boj marný když se nevrháš,
tu za dnů vázneš v jílu cest
a večer, tiskna bradu v pěst,
svůj oheň čadit zříš a civíš v noc,
hluchého srdce němá stráž.

Ať cesty nikam nevedou,
tys po nich šel a šel jsi rád,
těch cest se nesmíš, nesmíš ptát,
snad není cest, jen lidé jdou
a jedna z hvězd je vždycky tvou
a z té ti zazní odpověď,
až přestaneš se ptát...
více  Zavřít popis alba 
  • 25.7.2018
  • 47 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

26. března 2014

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama